-
Kódování jako podřadná práce?
Ondra Válka se dneska na twitteru poptal, zda náhodou neznáme nějaký článek od renomovaného autora o tom, že kódování není podřadná práce pro každého a že vyžaduje úsilí.
Povídal jsem mu na to, že ale dneska je kódování skutečně skoro pro každého a že mu tudíž žádný článek nedoporučím. Ondra sám našel článek od Honzy Řezáče, se kterým musím trošku nesouhlasit.
Nebo nesouhlasit, to máte takhle… záleží na tom, kde nastavíte laťku pro to, co je podřadná práce. Honza Řezáč píše, že dobrý základ pro kodéra jsou pravidla přístupnosti, holy grail, FIR, sliding doors, POSH, CSS Sprites či Mikroformáty. S tím by se dalo souhlasit, článek je ale z roku 2007, dneska by přibylo ještě asi HTML5.
Jenže pro mě jsou všechny tyhle věci jen nástroje. Prostě věc, kterou se naučím používat a naučí se ji používat i opice za 2 - 3 banány. A pro mě je něco, co může dělat opice za banány, obyčejná, rutinní, práce. Prostě řemeslo. (Čímž neříkám, že na řemeslu je něco špatného, spoustu lidí dělá řemeslo celý život a jsou šťastni. Jen nejsem jedním z nich.)
Pokud má být kodéřina něčím víc, tak nad ní kodéři musí začít jinak přemýšlet. Pochopitelně mít tyhle techniky a technologie v malíku a zabývat se obsahem webu, ne jen jeho vzhledem. Používat progressive enhancement a umět si ho obhájit. Dbát na znovupoužitelnost CSS kódu, neustále vymýšlet, jak něco udělat lépe a standardněji. A pochopitelně se nebát zahazovat roky znalostí a nahrazovat je novými. Protože prohlížeče se řídí kupředu.
Jenže dneska se tohle prostě nepozná… Tož třeba časem s nástupem sémantiky?
Mimochodem Ondra Válka zmiňuje Andyho Clarka a Erica Meyera jako příklady dobrých kodérů. S Andym rozhodně souhlasím, nejsem si teď jist, co teď dělá Eric, dlouho jsem od něj nic nečetl… Každopádně to je legenda. A mimochodem - Andy Clark píše knížku “It’s Hardboiled”, na kterou se hodně těším a vy byste měli taky. Pokud to tedy s kodéřinou myslíte vážně. ;)
